Slovem "pasivní" rozumíme zabezpečení ideálních podmínek pro maximální trvanlivost dřeva: sucho a odvětrání. V případě staveb jde především o dostatečný přesah střechy (mrkněte do galerie). Jedná se o nejúčinnější způsob ochrany dřeva, tedy i stavby. Při mizerné pasivní ochraně stavby ji nezachrání sebelepší nátěr. A naopak při zabezpečení dostatečného přesahu střechy nám nátěry samotného dřeva trvanlivost stavby znatelně neprodlouží.
Nátěry zamezí hlavně šednutí povrchu dřeva, které na nás nemusí působit příliš estetickým dojmem. Šednutí je způsobeno degradací dřevní hmoty na povrchu vlivem slunečního UV záření a vlhkosti. Toto záření je schopno za 100 let rozložit cca 1cm z celkové tloušťky dřeva. Nátěry tedy částečně zabrání právě této degradaci dřeva.
Aktivní ochranou nazýváme napuštění dřeva nějakou impregnační látkou. Dle hloubky působení látky rozlišujeme:
Hloubková tlaková chemická impregnace sice jako jediná do značné míry zabrání napadení dřeva dřevokazným hmyzem, je však zdraví škodlivá, takže pro lidské obydlí nepoužitelná. I její ostatní použití je vzhledem k životnímu prostředí diskutabilní.
Povrchových impregnačních nátěrů můžeme dnes koupit celou řadu. Obecně ale neplatí, že čím dražší, tím lepší. Vzhledem k tomu, že v trámech či kulatině se s vysycháním přirozeně tvoří výsušné trhliny, do kterých se impregnační nátěr nedostane, je význam povrchových nátěrů vhledem k ochraně proti dřevokaznému hmyzu sporný. Opět platí, že nejlepší ochrana je pasivní (viz výše). Jestliže nebude povrch dřeva vlhký, měkký, voňavý po zaschlé míze (viz zimní dřevo) a narušený dřevokaznými houbami, nebude pro dřevokazný hmyz chutným soustem.
Lněný nebo konopný olej. Z použitelných přípravků pro povrchovou ochranu dřeva jde o jednu z nejlepších možností. Navíc je obyčejný lněný olej oproti novým moderním impregnacím několikrát lacinější. Mikroskopické stavební části oleje jsou menší, než u jiných olejů, tudíž se snáze vstřebávají do povrchových buněk dřeva. V kontaktu se vzduchem lněný olej po čase "vytvrdne", zaschne, čímž vytvoří na povrchu jakousi pevnou krustu. Konopný olej vysychá ještě rychleji. Fermežové nátěry jsou tvořeny právě lněným olejem, do kterého jsou přidávány těžké kovy, které urychlí zasychání a vytvrdnutí. Pro zdraví jsou však škodlivé.
Terpentýn. Přidaný do lněného oleje ještě usnadňuje jeho vstřebávání do povrchu dřeva.
Dřevní dehet. Jedná se o tradiční norský přírodní produkt, pálený buď v tradičních milířích (kvalitnější dřevní dehet, který se používá k povrchové ochraně historicky chráněných budov, převážně dřevěných kostelů) nebo průmyslově v malých továrnách. Více zajímavostí o pálení a použití tradičního dřevního dehtu naleznete zde. Na obrázku vlevo je vyfocený detail dřeva starého norského srubu, který byl ošetřován právě dřevním dehtem.