"Sedání" a "sesychání", rozměrové změny roubenek a srubů

Každý srub či roubenka si "sedá". A to vlivem

Každý z obou jmenovaných vlivů se podílí na "sednutí" stavby hodnotou maximálně 3cm/1m výšky srubové či roubené stěny. Ve svém součtu tedy dávají konečnou hodnotumaximálního "sednutí" stavby: o 6cm/1m výšky srubové stěny. U roubenek pak můžeme počítat o něco méně, neboť rybiny v rozích nedovolí přílišnému sednutí vlivem "stlačení" stavby vlastní vahou. K největšímu sedání dochází během prvních 2 let od zatížení stavby střechou, přičemž následujících 3-5 let může stavba dále "pracovat", snižovat se. Obrázek vpravo ilustruje způsob sedání stavby.

Z výše uvedených zákonitostí vyplývá, že k potížím bude docházet na styku srubové či roubené stěny, která si sedá, a těch částí stavby, které si nesedají (okna, dveře, cihlové zdi, podpěrné sloupy,...). Nad okny a dveřmi tedy necháváme mezeru na sedání, kterou vyplníme stlačitelnou izolací a překryjeme  dřevěným orámováním. Podobné opatření musíme použít na styku zděné a srubové části domu. Sloupy a další svislé dřevěné prvky umístíme na rektifikační patky, jejichž výšku je možno podle potřeby sedání okolní stavby snižovat. Řešením je též vytvořit jakousi kapsu, do které se může vrchní konec svislého prvku zasouvat.