Tepelné izolace

Tepelná izolace se ve srubových a roubených konstrukcích používá k zaizolování

• podélné drážky na vodorovném styku dvou klád (viz obrázek vpravo)
• rohových spojů.

Úzké tmavé proužky na krajích podélné drážky jsou těsnící pásky, které jsou schopny stlačení a opětovného nabytí objemu (tzv.paměťové pásky). Tyto paměťové pásky po přiklopení klád či trámů na sebe zaručí, že podélné drážky vyplněné izolací budou vzduchotěsné, neprofouknou. Při silnějším větru a netěsnostech na styku dvou klád či trámů se totiž může stát, že izolace profoukne a snižuje tím tepelný komfort uvnitř stavby.

Ve výjimečných případech se celá vnitřní strana roubené či srubové stěny izoluje dodatečnou izolací a následně překryje pohledovým materiálem (palubky, sádrokarton,...). Ztratí se tím ovšem jednak jedinečnost přírodní roubené či srubové pohledové stěny, a navíc se tím zabrání volnému prostupu pachů a mikroskopických částic masivní dřevěnou stěnou, který číníprostředí srubového domu velmi zdravé pro bydlení (vhodné zejména pro alergiky).

Použitelnost různých tepelných izolací

Přírodní izolace

Ovčí vlna, lněná izolace, konopná izolace,...

Přírodní izolace jsou vhodné zejména proto, že jsou zdraví neškodné (oproti různým syntetickým, minerálním či skelným izolacím, viz dále). Většina přírodních izolací též umíabsorbovat určité množství vlhkosti a neztrácí tím na svých izolačních schopnostech (ovčí vlna například dokáže absorbovat vlhkost ve výši až 30% své hmotnosti). A množství vlhkosti se ve srubové či roubené stěně vzhledem k venkovním a vnitřním podmínkým neustále mění. Výbornou izolací je například i obyčejný mech (v Norsku se používá výhradně rašeliník - viz foto norského srubu postaveného ve 21.století). Dle srovnávacích výzkumů kvality různých tepelných izolací je několik druhů mechů na předních místech žebříčku! V našich stavbáchpoužíváme výhradně přírodní izolace (kromě mechu, kterého je třeba veliké množství, což je v našich podmínkách neúnosné).

Minerální či skelná vata.

Jde dnes o nejvyužívanější tepelnou izolaci. Mnoho výrobců ji používá i pro izolování roubenek či srubů. Technicky vzato funguje spolehlivě i ve dřevostavbách. Avšak drobné částečky, které se z minerálních či skelných vln uvolňují, značně dráždí plíce a způsobují dušnost. Kdo někdy zkusil pracovat s minerální vatou, ví, o jaké dušnosti je řeč...(nemusíme s minerální vatou přímo pracovat, stačí lehký průvan a už nás prach z vaty nutí ke kašli). A neboť izolace není v masivní roubené či srubové stěně neprodyšně uzavřena, nedoporučujeme ji.

Polyuretanová pěna.

Dnes už naštěstí méně používaná izolace pro masivní dřevostavby. Je krajně nevhodná, neboť po vytvrdnutí již nemění svůj objem a po čase má sklon se drolit. Oproti ní dřevo v závislosti na venkovní a vnitřní vlhkosti svůj objem neustále mění. Polyuretanová pěna tak nikdy nevyplní celý prostor, který potřebujeme zaizolovat a může tudíž snadno profouknout a promrzat.