Sruby

Srub je vyroben tradiční norskou technologií "lafting" za použití elektrických nástrojů, což je v současné době z důvodu vysoké ceny ruční práce nezbytné. Ctíme ovšem zlatou zásadu, že používání elektrických nástrojů nesmí být na výsledném produktu rozpoznatelné.

Srub pro děti je postavený z "odřezků" zbylých z měsíčního kurzu. Stěnové trámy jsou tedy značně masivní, ale protože sroubek stojí na stejném pozemku jako roubenka z měsíčního kurzu, nemají děti alespoň pocit, že se na jejich domku šetřilo materiálem... Roubení v rozích je provedeno kvalitní skandinávskou technikou.

Jde o dva samostatné sruby, spojené průchozím propojením. Sruby jsou provedeny tradiční norskou technologií "lafting", propojovací koridor je vyzděn z porobetonových tvárnic. Některé vnitřní příčky nejsou srubové, ale rámové konstrukce. Vlastní roubení obou srubů a střecha na menším srubu je dílem Per Akovým a Espenovým. Střechu na větším srubu, osazování oken a dveří, vnitřní stěny rámové konstrukce a podlahy jsme pokládali my - tedy Robert a Hynek.

Veškeré srubařské dílo na tomto srubu provedli bratři Birgerovi ve své dílně v obci Amdals Verk v norském Telemarku za pomoci našich českých kamarádů Pavla a Pavla. Na tomto srubu jsme pod vedením George Fullera společně s Pavlem a Pavlem postavili střechy a osadili okna a dveře.

Srub je zhotoven ze smrkových, ručně hoblovaných prizem šíře 25cm, zatesaných na výšku. V rozích je použit norský spoj se "zrcátky" na obou kládách, podélně na sebe klády dosedají vytesanou drážkou v horní kládě, která zabraňuje jakémukoliv vniku vody do podélného styku dvou klád. Stavba má vnější rozměry 6,6×6,6m, s verandou o ploše cca 15 m². Součástí dodávky srubu je i malé podkroví s pohledovým krovem a vikýřem.

Tento srub je vytesán tradiční norskou středověkou technologií v norštině nazývanou "skoro-laft", kterou jsme se s Danem naučili v rámci tesařského kurzu na norské škole tradičních řemesel v městečku Hjerleid v zimě 2013/2014.