Ahoj Roberte,
O tesaři z Blanského lesa jsme se dozvěděli před řadou let. Už tehdy nás upoutalo spojení tradičního tesařství, krásné přírody, lidského přístupu a navíc možnosti vyrobit si a spolupracovat na tak, pro novomanžele, specifické věci, jako je manželská postel.
Musíme konstatovat, že tento kurz dokonce předčil naše vysoká očekávání. Nejenže si odvážíme krásnou a provoněnou postel z borovice. Ba co víc, prožili jsme zde krásné a hlavně smysluplné 4 dny, kde práce byla vlastně jen třešničkou na dortu. Tímto děkujeme Robertovi a jeho rodině za zprostředkování krásného zážitku, předání spousty užitečných zkušeností a v neposlední řadě samozřejmě také za postel, která se stává důležitou součástí naši společné domácnosti. Děkujeme!
Terka a Šimon
Ahoj Roberte, milý tesaři!
Nepatřím do cechu tesařského a rezervaci jsem obdržel jako dárek k 50 od své manželky.
Na kurz jsem odjel s jistým cílem a záměrem. Nyní na konci kurzu musím zodpovědně říct.
Vše bylo naplněno a skutečnost převýšila očekávání.
Vše, materiál - nástroje - pracovní postupy a hlavně lektoři Robert a Petr dokonale připraveno.
Navíc díky skvělému počasí a rozmanitosti charakterů účastníkům se společným cílem byla vytvořena nezopakovatelné atmosféra, kterou bych rád znovu prožil.
Doporučuji kurz a rád bych přihlásil mé dva syny do dalšího kurzu laviček.
Radek.
Potkal jsem tady žijící řemeslo a naučil se nad očekávání. Vřelý přístup a rodinná atmosféra všech a všeho kolem, vůně a hudba dřeva... Děkuju.
Honza
Ahoj Robe, na jaře roku 2020 jsem byl u tebe na tesařském kursu rámové konstrukce. Užil jsem si každou minutu a naučil se od tebe strašně moc věcí, hlavně jak měřit a že není třeba bát se ani složitějších věcí. Takže bylo jen otázkou času, co doma postavím. A protože moje manželka chtěla pergolu, bylo rozhodnuto. Tady posílám pár fotek, jak to nakonec dopadlo. Už teď vím, že některé věci bych udělal trochu jinak, ale je to moje první dřevěná stavba. Ještě jednou děkuju za vše, co jsem se u tebe naučil a doufám, že ještě najdu čas se alespoň na jednom kursu u tebe objevit.
Míra
Na kurzu se synem jsem poznal jak může být jedenáctiletý syn tvořivý a dokáže překonávat překážky, krom postele vytesal i samopal.....přeji všem, aby jejich děti dělaly, co je baví, nás to bavilo moc...
David
Ahoj Roberte,
ještě jednu moc děkuji za šanci se naučit něco málo (i když pro mě to vlastně byla spousta) věcí z tesařského řemesla. Je mi jasné, že je to pořádná "makačka", ale díky tomu, jak kurz vedeš, to všechno jde tak nějak hladce. A ty výsledky, na které se nechá sáhnout, posadit, případně v nich bydlet (i když takové jsou mi zatím vzdálené), plus vědomí, že za ně můžou moje ruce - ty jsou prostě super.
Určitě zas přijedeme, už se těšíme!
Buď zdráv a ať se daří
Petr
dyž se nás Robert po kurzu ptal na to, co by šlo zlepšit, ani po dlouhém zamyšlení mě nic nenapadlo. Seznámil jsem se nástoji a postupy, vše si vyzkoušel. Domů jsem si odvezl fajnovou lavici, se kterou se mohu chlubit před přáteli ;-) Když vyjde dovolená, asi navštívím další kurz.
Pepa
Kurzu jsem se zúčastnil s dospívajícím synem, pro nás oba to byla skvělá zkušenost. Od prvních chvil nás Robert příjemně zabavil prací a děkujeme za zkušenosti, o které se s námi podělil a díky kterým jsme dokázali vlastníma rukama vytvořit něco smysluplného. Syn mi na kurzu dospěl. Také děkujeme za skvělou atmosféru, která nás celým kurzem provázela.
Těšíme se, že se brzy uvidíme znovu.
Dan a Pavel
Kurz u Roberta mě lákal už delší dobu. Pozitivní referenci jsem měl i od souseda, který se z něj vrátil vcelku a navíc začal být nějak zručnější se dřevem. Bydlím, co by kamenem párkrát dohodil, ale času je pořád nějak málo, a tak nakonec rozhodla přítelkyně, která chtěla obměnit neotesanou fošnu na dvou špalcích za něco lepšího, kurz jsem tak dostal k narozeninám. Robert je asi trochu perfekcionista, pro kurzy si vytvořil dokonalé zázemí, pracuje se s kvalitními a nabroušenými nástroji, účastníkům vozí obědy s možností výběru, během kurzu pak neúnavně dolévá do termosek čaj a kávu. Pečlivě vše ukazuje, ochotně a nenuceně vysvětluje. Z kurzu jsem si odnesl víc, než jen dláto, lavičku a pár vykovaných hřebíků. Je to hlavně směr, jak funkčně pracovat se dřevem, ale i pěkně prožitý čas s fajn lidmi a k tomu spousta drobností a zajímavostí kolem. Pokud máte chuť, tak určitě tedy mohu kurz doporučit. Hodně účastníků se vrací a já bych byl časem také rád mezi nimi.
Martin
Ahoj Roberte,
Díky moc za skvělej kurz! Za mě uplně ideální! Poměr teorie/praxe tak akorát, skvělý je tvůj smysl pro detaily, to se mi moc líbilo. Mě osobně moc baví, ty detaily řešit i u nejvíce běžných věcí (např. řezání pilou, měření a zakreslování, nastavení dlát před úderem a další). Přijde mi, že tyhle detaily nikde člověk nemůže načíst, ale buď na ně delší cestou pokusu a omylu přijde a nebo (jako tady ty) mu je někdo ukáže/upozorní na ně, čímž si ušetří hodně času.
Napadlo mě, je ale jasné, že by to kurz ještě protáhlo, jeden půlden strávit v nějakém lese poblíž, a že bys ukazoval, jak si vybírat stromy, které by se na něco hodily, na co si dávat pozor atd. Píšeš o tom ve skriptech, ale ještě lepší by bylo to ukazovat přímo v lese. Myslím že by to bylo hodně přínosné a pro mě rozhodně zajímavé.
Petr
Ahoj Roberte,
ještě jednou moc děkujeme, že jsme mohli u tebe trávit několik dní, byl to balzám na duši s postelovým bonusem :)
Jestli někdo váhá, zda je právě tento typ “zážitku” pro něj … nebojte se. Nejen, že si přivezete domů třeba postel, jako my, ale díky Robertovi, který jede celou dobu v přátelském a pohodovém módu, si neuvěřitelně dobijete baterky.
Ještě jednou díky
Petra a Ivoš
Lavičkářský kurz byl skvělým dárkem, který předčil veškerá očekávání. Kurz je výborně strukturovaný, takže ho zvládne dokončit i človek, který nemá s ručními nástroji žádné zkušenosti. Bob je výborný lektor, který umí perfektně předat své bohaté zkušenosti a ochotně poradí/ vysvětlí i postupy nad rámec.
Místo konání je jedno velké Bobovo dílo, ve kterém je radost trávit čas.
Skvělým bonusem byl "catering" a super spoluúčastníci, takže na "pracovišti" byla super atmosféra.
Jsem si jistý, že jsme u Boba nebyli naposledy;)
Díky za skvělé odreagování a předané vědomosti
Kryštof
Lavičkářský kurz hodnotím jako velmi přínosný jak pro úplné začátečníky, tak i pro pokročilé. Kurz zvládne dokončit člověk, co předtím viděl pilu jen na obrázku, a pokročilejší kurzanti mohou zdokonalovat svoji techniku a přitom čerpat detailnejší poznatky z hluboké studnice Bobových znalostí.
Mimo hlavní program kurzu vám Bob nabídne pro zpestření možnost naučit se i další věci jako je broušení dlát, tesání trámu z kulatiny nebo vyzkoušet si i jiné tesařské spoje než které jsou potřeba k výrobě lavičky a další.
Kurz, který je sám o sobě výborný, a při jehož absolvování si osvojíte tradiční tesařské (a částečně i truhlářské) techniky, pozvedá na další úroveň osoba instruktora. Bob působí jako velice vyrovnaný člověk, který dokáže rozpoznat správný moment kdy člověku poradit, a kdy ho naopak nechat tvořit samostatně. Jen tak něco ho nevyvede z míry a umí výborně předávat své rozsáhlé znalosti. Kurz má do puntíku vychytaný a třešinkou na dortu celého intenzivnímu zážitku je skvělé prostředí a konkrétně v případě našeho kurzu i super banda.
Díky a těším se příště!
Jakub
Jeden z účastníků se na svém blogu šířeji podělil o prožitky z kurzu...
http://lucianovacesta.cz/jak-jsem-tesal-lavicku-dil-treti-roubenkari-sobe/
Pre ľudí, ktorí rozmýšľajú absolvovať nejaký z Robertových kurzov : vrelo odporúčam, je to skvelý zážitok v krásnom prostredí so super ľuďmi a s veľmi veľkým množstvom užitočných informácií. Človek by si povedal, že čo bude robiť na takej lavičke 4 dni a poviem Vám mal som čo robiť aby som to stihol. Na Robovi si cením, že v jeho prípade neplatí porekadlo: Kovářova kobyla chodí bosá. Všetky jeho výtvory sú detailne vypracované a originálne. Super. Ďakujem Ti za všetko.
Luboš (Slovensko)
Pokud uvažujete o pořízení zahradního nábytku (stoly, lavice, stoličky) a nejste žádný kutil, ještě než si jej půjdete koupit, zkuste přemýšlet o tom, zda přece jen nebude lepší zkusit si jej vyrobit. Člověk bez zkušeností má přirozeně z takové práce obavy - pilka nebude řezat tam, kam chcete, dlátko vysekne dřevo, které mělo zůstat, nebo narýsované čáry, které jste rýsovali tak přesně, jak to jen šlo, nebudou lícovat. S Robertovou pomocí se přes všechny tyto překážky dostanete, dovíte se spoustu zajímavých věcí o dřevě a uvidíte, co všechno se dá dokázat s pomocí běžných ručních nástrojů. Na kurzu za 4 dny sice zvládnete pouze jednu lavičku. Ale získáte zkušenosti a možná i odvahu pustit se do dalších kusů nábytku samostatně.
Hezký den!
Michal
Ahoj Roberte, ještě jednou bychom ti chtěli poděkovat za úžasné 4 dny strávené na tvém kurzu "Výroba postele pro páry". Nejen, že jsme si užili vlastní práci, ale také krásné prostředí, příjemné lidi a zejména skvělou podporu a trpělivost z tvé strany :)
Přejeme ti hodně úspěchů nejen v tesařině, ale i v rodinném životě.
S pozdravem Jirka a Lenka Abrahamovi
Milosi, Bobe
Tyzden utiekol ako voda.
Znova som v tom kazdodennom kolotoci, no teraz to je uz trocha ine.
Vdaka Vam.
Prajem vam vsetko dobre a hlavne aby ste vydrzali a
robili radost ludom co vam pridu na kurzy. Urcite sa spolu este uvidime.
Kazdy ide na kurz s nejakym ocakavanim, tak nech najdu to co hladaju.
Ja a myslim si, ze vsetci, co tam s nami minuly tyzden boli, to nasli...
pozdravujem vsetkych a
prajem pekny den
spe.
Roubenkařský kurz: jednoznačne výnimočná udalosť v mojom živote. Bobe, to, že sa pustíš s cudzími ľudmi, (ktorých treba neustále usmernovať a učiť) do stavby domku je chvályhodné. Moje očakávania boli až nadmieru naplnené. Tvoj profesionalny prístup, trpezlivosť aj pri 10 x opakovanej tej istej otázky je neuveriteľný. Veľmi milo ma prekvapil až zaskočil doplnkový program: beseda z lesníkom, údržba a práca s pilou, návšteva historického krovu spolu z prednáškou, návšteva kováčskej dielne. Všetci títo ľudia nám venovali svoj čas a vedomosti naplno a na profesionálnej úrovni. Dokonca sa pri práci minulo aj zopár naplastí :-) . Pomer cena kurzu - ziskaná hodnota, za mňa cena je až smiešne nízka. Teraz po kurze môžem za seba prehlásiť, že som schopný samostantne postaviť rouběnou stavbu. A za to patrí veľké ĎAKUJEM pánovi Róbertovi Malému.
Slavo
Dovolím si s odstupem několika měsíců napsat pár řádků k měsíčnímu roubenkářskému kurzu, který proběhl v létě roku 2017.
Když jsem se tehdy vnitřně připravoval na měsíční pracovní pobyt mimo domov, měl jsem určité obavy z toho, jak to zvládnu. Ale od prvích chvil, které jsem v Nové Vsi prožíval, mi bylo jasné, že to bude hodně
zajímavá zkušenost. Asi v mém vnímání celé akce hrálo roli více skutečností. Ono když se člověk z Karvinska nadechne vzduchu a celkově šumavského prostředí, už to stojí za to. Další věcí bylo, že jsme byli skvělá parta, ve které jsem se cítil dobře. Dále vyšlo počasí a těch pozitivních okolností by toto psaní sneslo více.
Ale nade vše je třeba napsat, jaký byl přístup lektora Roberta. On by asi při své povaze nechtěl, abych jej nějak oslavoval, nicméně shrnuto podtrženo, profesionál, který je mnou viděn jako veskrze lidský, přátelský člověk. Každé ráno vše připravené, vyložené z auta, rozvrhnuta práce, která se má stihnout, motivace, povzbuzení, ale také upozornění na chyby, prostě odborně naprosto zvládnuto. Ono vést partu lidí z různých profesí, a po všech stránkách vše obsáhnout, myslím, není pro každého. Čili viděno mou optikou, je to odborník na svém místě, kterého bych každému doporučil. Nevím, jestli bylo důležite jen pro mne, že bylo možné klást hloupé otázky:-), ale Bob to vždy zvládl. I když náš kurz byl tedy pro Roberta jistě jeden z těch klidných a bezproblémových. Výsledek stál za to :-)
Bobe v pozitivním slova smyslu Ti závidím více věcí, ale ten pocit, když jsme roubenku smontovali na místě určení, seděli, pili kávu a dílo stálo vedle, Ti závidím nejvíce. Těch starostí, problémů a úsilí, které to vše jistě stojí, muselo být hodně, ale to "zvládlo se to", musí být krásné. Má to vše veliký smysl, díky že to děláš a hlavně, jak to děláš.
Tomáš
Na Lavičkářský kurz jsem se přihlásil ze dvou důvodů, mám rád dřevo ale nemám s ním zkušenosti. Kdokoli z Vás, kdo si čte tyhle řádky, už zákonitě nad nějakým z kurzů přemýšlí. Odpovím za Vás - Jdu do toho, stojí to za to!
Ve zkratce a ve vzpomínkách po dvou měsících od absolvování laviček to bylo:
Spoustu informací, Ticho je pokora, Radost pracovat, Oslava života a Mám na to! A pokud si tuhle nádheru dáte dohromady, vyroste z toho STROM.
Z tohoto stromu si Vy sami uděláte krásnou lavičku a zaručuji každému z Vás, kdo máte aspoň minimalní vztah k přírodě a slovo láska Vám není cizí, tak po kurzu pojede domů více než spokojen a s úsměvem na tváři i na srdci. Jako bonus k tomuhle všemu po celý zbytek života můžete radostně sedět na vlastní vyrobené lavičce a vzpomínat na pár dní strávených v krásném borovém hájíčku v Nové Vsi.
A to za to opravdu stojí. :)
Děkuji Roberte, moc rád na kurz vzpomínám, stálo to za to a těším se na další.
Zdenek, Lipůvka
Jak v kolotoči všedních dní najít klid ve vůni tesaného dřeva. S Bobovo vedením pak odhalit dosud nepoznané, oprášit šikovnost českých rukou a v neposlední řadě vytvořit hodnoty, na které může být člověk pyšnej.“
Tomáš
S Malým Bobem jsem se potkal loni celkem náhodou, když jsme se ženou začali hledat někoho, kdo by nám pomohl s rekonstrukcí roubené světnice staré chalupy u Blatné. Samozřejmě jsme hledali pokud možno v blízkém okolí, a tak jsme časem na internetu objevili Bobovy stránky. Bob se celkem ochotně přijel na naši chalupu podívat, a když nám přislíbil svou pomoc při rekonstrukci, usoudil jsem, že účast na jeho kursech bude pro mne dobrou přípravou pro úkol, jehož se chci na chalupě ujmout. Rozhodl jsem se jet letos na lavičkářsko-kovářský kurs, protože kovařina mne jako strojaře vždycky zajímala. Fotku lavičky, kterou jsme měl na kursu "zmáknout", jsem viděl na netu a líbila se mně i mé ženě...
Dlouho očekávaný den K nastal pátého června, když jsem večer již za tmy dorazil na místo do NVuB. Bob mne telefonem navedl ke své chaloupce, temné a opuštěné - byl jsem tam první - a tak jsem dřevařský areál kolem Bobovy "chaloupky" objevoval samostatně. Našel jsem kohoutek s pitnou vodou, kadibudku i plácek na stan, a tak mi do rána nic nechybělo. Později večer ještě dorazil Miki s Arnoštem, a mohli jsme si vyměnit první dojmy.
Druhý den ráno dorazili oba mistři - tesařský i kovářský - rozdělili si losem kurzisty a hurá do práce. Měl jsem celkem kuráž, jako celoživotní a tedy dlouholetý kutil a modelář jsem už se dřevem leccos zkusil, ale přesto jsem se stále dovídal nové věci, třeba drobnosti, ale důležité z hlediska dosažení dobrého výsledku práce. Hoblovat rovnou desku bez suků je možná celkem snadné, ale jak s hoblíkem na suky, to vím až teď po kursu. Totéž platí o dalších technikách a nářadí, které jsem sice uměl vzít do ruky už předtím, ale ty drobné detaily, které se tolik projeví na kvalitě výsledku - díky za ně, Bobe! A rovněž díky za trpělivost, s níž ses nám všem věnoval, vysvětluje znovu a znovu potřebné postupy a fígle. Na lavičce se vyskytlo celkem trojí různé dřevo, což přineslo další zajímavé zkušenosti.
Druhý den jsem nastoupil "šichtu" v kovárně, kde vládl mistr František. Tady bylo pro mne více zcela nových věcí - třeba to, že pro výheň výborně vyhoví černé kamenné uhlí, nebo že nemá smysl pracovat s menším než kilovým kladivem. A tady nastala drobná potíž - člověk, léta živý z práce u počítače a posilovnu neznající, se prostě musí smířit s tím, že půldruhakilové kladivo v jedné ruce je docela dost, a po pěti (i čtyřech) pořádných úderech je problém kladivo pořádně zvednout, natož se s ním rázně trefit do správného místa. Pár sekund oddechu by ruka ocenila, ale ty nemáte, železo lze kouti jen, pokud je žhavé....
Naštěstí nás v tom mistr Franta nenechal a pracoval s námi, tu v roli pomocníka (který odváděl tu největší část fyzické práce s dvouručním kladivem), a tu zas v roli mistra, který několika přesnými údery srovnal naše neuměle omlácené dílo. Díky tomu všemu jsme do večera ukuli každý své dláto, nástroj pohledný, ostrý a funkční, s nímž jsme pak další dny pokračovali v tesařině, samozřejmě spolu s dalším náčiním, které každému účastníku poskytl Bob.
Moc zajímavé pro mne bylo vnímat rozdíly v obou řemeslech, bezesporu obdobně tvůrčích a úctyhodných. Tu práce s voňavým a živým materiálem, tam oheň a dým téměř pekelný. Tu, když se mistr tesař "utne", může být zkažený celý kus, tam, pokřivené železo se znovu ohřeje a celé se přetvaruje.
Myslím, že skloubení obou řemesel do jednoho kursu, kde si člověk nejen "přičichne" k práci, ale vlastnoručně si (s menší či větší dopomocí mistra) zhotoví dva plně použitelné a velmi pohledné výrobky, bylo šťastným nápadem, ať už na to přišel ten či onen. Na oba své výtvory jsem náležitě hrdý a těším se na pokračování - kromě roubenkářského kursu, který si už napevno plánuji na příští rok, uvažuji i o bližším seznámení s kovařinou.
Roberte a Františku - oběma díky!
Aleš P.
Na lavičkářský kurz jsem se přihlásil jakožto tesařský analfabet bez větších zkušeností s prací se dřevem či nářadím. Potřeboval jsem si odpočinout od práce u počítače, která, ač často přináší uspokojivé výsledky, postrádá řemeslnou romantiku a snadno sklouzne do ubíjející rutiny. A taky jsem se zkrátka chtěl naučit něco nového a dokázat si, že to nebude nad moje síly.
Všem, kteří se nachází v podobné situaci, o kurzu uvažují, ale váhají, zda by to s nedostatkem zkušeností zvládli, můžu s čistým svědomím říct: jděte do toho. Všechna moje očekávání byla naplněna mírou vrchovatou a nezřídka i překonána. Předem bych nečekal, jaký objem znalostí, dovedností a fíglů nám zvládne Robert během těch čtyřech dnů předat. Kromě laviček se dostalo i na broušení čepelí různých nástrojů, tesání trámu a další tematické odbočky podle přání a zájmu účastníků. Vše nenuceně, pohodově.
Kurz je šikovně strukturovaný a má co nabídnout jak začátečníkům, tak zkušenějším kutilům. Netříbí jenom praktické dovednosti, ale prohlubuje i vztah ke dřevu a stromům, což zní jako detail, ale podle mě v tom tkví naopak jeden z hlavních přínosů. Dalším velkým plusem byla skvělá parta lidí, která se na kurzu sešla a díky kterým mě nebolela jen předloktí od mlácení do dláta, ale i břicho od smíchu:) Přičtěte si k tomu nádherné prostředí, výborné obědy a hezké počasí (nezaručuji) a máte perfektní aktivní dovolenou. A lavičku k tomu.
Všem zúčastněným ještě jednou děkuju za krásné zážitky.
Jarda (26), animátor
Lavičkářský kurz jsme s kolegy absolvovali na závěr rekvalifikačního tesařského kurzu, takže teoreticky už toho nezbývalo tolik, co jsme se mohli naučit. Až díky Bobově kurzu mám ale pocit, že alespoň trochu začínám dřevu rozumět. Bob nám ukázal, jak dřevo poslouchat, respektovat ho, přesvědčit ho, aby spolupracovalo. Teprve poté, co si sekerou z kulatiny nasekáte trám, začnete si vážit pravých úhlů na hranolech nařezaných na pile. Na takové věci ve škole není čas, ale jsou zásadní k tomu, aby člověk nakouknul alespoň trochu pod pokličku řemesla. A to nepočítám ani mnoho rad a tipů jak nejlépe brousit, řezat nebo dlabat, kterým se nám dostalo. Takže už se těším, až se jednou zúčastním i kurzu stavění srubu.
Ondra
Jelikož rád vyrábím věci všeho druhu, dostal jsem od rodiny Lavičkářsko-kovářský kurz. Jel jsem na něj s velkým očekáváním a kurz mě rozhodně nezklamal! První den byl čistě kovářský. Přijel Franta a hned nám začal ukazovat co je co a k čemu to slouží. Řekl nám nějakou teorii a pak jsme šli kovat. Byl na nás hodný a když bylo potřeba, tak pomohl, vysvětlil i ukázal. Díky jeho trpělivosti jsme na konci dne zhotovili dláto a hřebíček a jelikož nám zbyla trocha času, mohli jsme si ještě chvíli blbnout a přiučit se i něčemu dalšímu. Druhý den začala tesařina. Robert se nás ujal a začal vysvětlovat velice zajímavou teorii a jak i pro mě vzdálené věci dost ovlivňují opracování dřeva. Tím začalo hoblování, řezání, tesání, "dědkování", broušení a finální opracování. Na to vše jsme samozřejmě už používali naše nově vyrobené dláto. V průběhu kurzu nám Robet vyprávěl vtipné zážitky z jiných kurzů i fakt, že mu někdo pak psal, že největší přínos kurzu pro něj bylo to, že se naučil řezat rovně. Toto tvrzení mohu směle potvrdit, protože do té doby pro mě bylo toto umění řezat rovně s ruční pilou opravdu skryté a díky Robertově trpělivosti a snaze jsem se tomuto umění naučil. Díky kurzu jsem se naučil mnoho nových věcí a jsem díky němu již schopen vyrábět věci s mnohem více profesionálním vzhledem. Na konci jsme zdárně vyrobili lavičku, a jelikož jsme byli dobrá parta, vzájemně jsme se „vyhecovali“, abychom celou lavičku udělali bez použití elektrických nástrojů, tak jak to dělávali naši předci. Celých 5 dní jsem si báječně užil a velice si odpočinul.
Jakub
Chcel by som sa ti Roberte podakovat za ten uzasny tyzden, ktory som mohol stravit s takými super ludmi a nadsenymi pre pracu s drevom. Dakujem ti tiez za zdielanie svojich vedomosti, zrucnosti a tvoju trpezlivost, kterou si nas viedol v peiebehu kurzu. Dufam, ze ti zdravie bude dlho sluzit, aby si mohlo este mnoho takychto kurzov zorganizovat a viest a aby si mohol dalej odovzdavat tak cenne vedomosti.
Mne osobne, sa naplnili absolutne vsetky ocakavania, ktore som do kurzu vkladal a dokonca možno aj viac. Urcite som neocakaval, ze kurz bude prebiehat az v tak fantastickej atmosfere, aku sa podarilo navodit tak tebou, jako i mojimi spolu tesarmi. Napriek tomu, ze sme vlastne nemali podrobny vykres každého detailu, ani presny plan na každý den, si dokazal velmi prehladne organizovat každého pracu a cinnosti tak, aby vsetko do seba zapadlo.
Este raz dakujem tak tebe, jako i celej skupine za tuto fantasticku skusenost, ktoru som s Vami mohol zazit.
Robert (Slovensko)
Kozí kurz je ve velmi příjemném a klidném prostředí. Fyzicky je docela náročný, ale určitě stojí za to. Prošel jsem celým výrobním procesem, kdy na začátku bylo několik kulatin a na konci bylo hotové dílo. Je to příjemný pocit a rozhodně doporučuji každému kdo chce strávit příjemnou aktivní dovolenou a nebo pozna kouzlo ručního zpracování dřeva. Kurzem mě provedl Bob, kdo je velmi příjemný mistr svého řemesla a rád předává své znalosti dalším. Líbí se mi, že jeho komunikace je nanásilná a že se opravdu snaží věnovat všem. Jedinou chybou by snad bylo, že neměl čas zodpovědět všechny otázky hned (to jsou ty chvíle kdy se věnuje někomu jinému:) Za kurz moc děkuji, velmi jsem si jej užil.
Tomáš (32), technický konzultant
Ke kurzu jsem přišel jak slepý k houslím a tak trochu se bál, co od toho čekat. Má drahá polovička spojila příjemné s užitečným, a protože neustále "otravuji" se srubem, dala mi dárek k narozeninám a vyslala mě do světa se něčemu konečně přiučit:-) O to větší překvapení mě čekalo v Nové Vsi u Brloha. Nenápadná vesnička uprostřed CHKO Blanský les, krásná příroda, dobří lidé, výborná strava a dřevo. Během kurzu jsem se konečně naučil správně řezat, hoblovat, brousit, tesat, občas i vyřezávat... Dozvěděl jsem se spoustu užitečných informací o dřevu, roubenkových či srubových spojích, ochraně před škůdci, jak se neseknout do kolene a oživil si používání kadibudky. Ve chvílích, kdy jsem již např. druhou hodinou opracovával pořízkem kolík, přišel Robert vždy s něčím zajímavým a příjemně nás vytrhl z beznaděje. A ty obědy! Ještě teď se olizuji... Díky jemu a partě skvělých lidí okolo sebe jsem si jako bonus odvezl lavičku, na které můžeme (zatím tedy na balkoně) se ženou sedávat. Takže ještě jednou díky "šéfovi" Robertovi "Bobu" Malému za vedení, trpělivost a empatii, Hance "z Orlove", Martinovi "Srnce", Tomášovi a jeho ženušce, Karlovi "strejdovi Filipovi" za velmi příjemnou společnost, skvělé kuchařce Ajce za vynikající týlové zabezpečení a poručíku Danovi za to, že je! A také díky za skvělý poslední táborák s muzikou:-) Doporučuji všem jako alternativní dovolenou - budete odjíždět obohaceni o spoustu zážitků.
Lukáš "Vodník" Kadeřávek, Jihlava.
Na lavičkovém kurzu jsem byla jediná žena a snad až na dlátko jsem všechny nástroje držela v ruce poprvé - pilu, úhelník, hoblík, svorky... o dědkovi a pořízu ani nemluvím ;-) Kromě těch základních zkušeností s prací se dřevem mi taky už někdy chyběly fyzické síly a byla jsem překvapená, kolik přemýšlení a rýsování je potřeba, aby taková lavička vznikla. Robert měl ale se vším trpělivost a jeho milý a kamarádský přístup a pomoc jsem opravdu ocenila. Pánové na kurzu byli taky moc fajn, domácí kuchyně od kuchařky Áji výborná a inspirativní, takže kromě zhotovení lavičky to byly 4 fakt skvělé dny v krásném prostředí. Bylo super zažít si, že 8-10 h fyzické práce sice svým způsobem vysiluje, ale necítila jsem takovou tu vlezlou znuděnou únavu, která na mě běžně padá sotva ráno nasednu do vlaku do práce... Kurz se tak pro mě stal taky impulzem k přemýšlení, jak si toho pohybu na venku a činnosti, ze které má člověk radost, v životě zařídit více. Doufám, že si s manželem u Roberta jednou společně vyrobíme postel do naší budoucí roubenky ;-)
Hanka
Tento text mířím na ty, kteří neví co od kurzu čekat. V životě jsem už pár kurzů různého druhu absolvoval, tento se řadí jednoznačně k nejlepším. Jak z hlediska naplněných očekávání, tak i z několika dalších hledisek. Člověk má možnost si tady na stránkách udělat obrázek toho, co ho asi na lavičkářském kurzu čeká. Pravda je taková, že realita je o mnoho lepší než obrázky. Začnu samotným přístupem Roberta. Robert se nám po celou dobu kurzu věnoval ne na 100%, ale takříkajíc na 120%. Do omrzení nám trpělivě každému zvlášť vysvětloval co a jak, ochotně reagoval na cokoliv jsme se zeptali, nikdy nedal najevo, sebemenší nelibost. Jedinkrát po dobu kurzu nezvedl mobilní telefon, aby si vyřídil soukromé věci. Byl neustále s náma a byl tam pro nás. Kvalita prostředí, zázemí je naprosto skvělá, člověk se cítí naprosto příjemně od samotného příjezdu. Bezvadná atmosféra, krásná příroda, krásný vzduch. Co se týče nářadí, které nám dal Robert k dispozici, chci jen podotknout, že ostřejší nářadí jsem v ruce nikdy nedržel. Co se týče pak kvality, jednalo se z většiny o nářadí na zakázku ukované od kováře ve vysoké kvalitě zpracování. Ptal jsem se i na cenu, kterou zde nechci zbytečně ventilovat bez Robertova svolení. Každopádně se jedná o drahé kousky nářadí, které účastníci kurzu dostanou, aby se na nich mohli učit. Včera v noci jsem se dozvěděl, že Robert vypsal nové kurzy. Když jsem zjistil, že je vypsán kurz na výstavbu masivní rámové konstrukce, neváhal jsem ani minutu a hned se přihlásil. Dle mého soudu, pokud má někdo chuť se něco naučit o dřevu, chce být schopen si něco vyrobit, postavit a proniknout pod profesionálním vedením k tomu, jak mistři tesaři pracovali a pracují, má na kurzech u Roberta jedinečnou příležitost. Na závěr si dovolím osobní glosu k cenám kurzů - tyto jsou dle mého soudu naprosto fantastické, a to v tom smyslu, že množství toho, co se člověk může naučit a naučí, převažuje vlastní cenu kurzu. Gore
Ani nevím, jak těch 5 dnů uteklo. I to je důkaz, že jsem byl skoro celou dobu ve flow. Celý kurz byl skvěle poskládaný. Na začátku jsme si s Frantou ukovali vlastní dláta a pak s nimi pracovali na svých lavičkách. Času bylo dostatek, takže jsme se nemuseli honit a mohli si vyzkoušet i otesávání kulatiny, tvorbu okapu nebo zkušební čepy a dlaby. Robert měl všechno perfektně zorganizované. Hlavně díky jeho osobě bylo všechno v pohodě. Stále obdivuju, jak nám vysvětloval práci se dřevem, případně jak nám vždycky naznačil, že něco děláme špatně a měli bychom to upravit. Nikdy jsem se u toho necítil jako blbec - a to se cení :) Hodně to zvedlo moje sebevědomí (jsem tak trochu ajťák), takže teď doma pořád přemýšlím, co ještě vyrobím a jak by se to dalo udělat bez hřebíků jen ručně. Navíc manželka mě hrozně obdivuje. Spolužáci v kurzu byli perfektní. Díky Bobe. Honza Pavelka
Naprosto úžasný kurz pod vedením Steinara Moldala (norský vedoucí tesařského oboru na umělecké škole řemesel) a Roberta. Super atmosféra, krásné prostředí, krásná práce se dřevem. Jako vždy se sešla skvělá parta lidí. Z kurzu si od náším spoustu zážitků a zkušeností. Opět se mi potvrdilo, že nejvíc se člověk naučí tím, že může pozorovat mistry a pak si to zkoušet sám. Těším se na další kurz. Robert má opravdu dar pracovat s lidma. Celou dobu se nám věnoval, povzbuzoval. Nikdy nedal najevo, že je to s náma těžký, ikdyž člověk někdy čumí jako puk. Bob a jeho učení a přístup k lidem je pro mě osobně cesta, která mi naprosto vyhovuje. Díky Bobe. Zdravím tímto taky všechny účastníky kurzu. Gore
Pět skvělých dní, při kterých jsme se stihli spálit sluncem, ošlehat větrem a deštěm i prochladnout téměř na kost. A nevyměnili bychom je za žádné pohodlí na světě. Parta v kurzu byla skvělá a Robert jako lektor patří k těm neskutečně laskavým a až za obzor trpělivým lidem, kteří se snad ani při nejvyšší únavě prostě neumí zlobit a mračit. Samotný obsah kurzu se díky tomu stává jen třešničkou na dortu, kterou jsme si opravdu vychutnali. Lepší dovolenou jsme si prostě nemohli ani vybrat :) Blanka a Filip
Nemám tak dobré vyjadřovací schopnosti a bohatou slovní zásobu, abych dokázal popsat jak úžasný to bylo. Díky moc Robertovi, Frantovi, Ajce i všem parťákům. Ze vzpomínek na kurz budu dlouho čerpat energii. Standa
Po absolvování kurzu na lavičku musím říci, že to bylo skvělé setkání s dalšími lidmi, kteří chtějí něco udělat vlastníma rukama, trochu vybočit ze stereotypu a mít o zábavu postaráno. Pěkná byla i taková domácí atmosféra a snaha podělit se o zkušenosti s prací se dřevem. Kdo si chce udělat něco vlastníma rukama a má rád dřevo, tak je to to pravé.